"सदस्यः:Vibhijain/main" इत्यस्य संस्करणे भेदः
Content deleted Content added
No edit summary |
No edit summary |
||
पङ्क्तिः ३९: | पङ्क्तिः ३९: | ||
|} |
|} |
||
<!-- -------------------- START OF LEFT COLUMN, SECOND ROW ----------------------------- --> |
<!-- -------------------- START OF LEFT COLUMN, SECOND ROW ----------------------------- --> |
||
{| width="100%" border="0" cellspacing="0" cellpadding="0" style="margin-top |
{| width="100%" border="0" cellspacing="0" cellpadding="0" style="margin-top" |
||
| width=" |
| width="50%" valign="top" style="background:#FFF; border:1px solid #abcdef"| |
||
{{User:Vibhijain//box template1 |
{{User:Vibhijain//box template1 |
||
|captionbar=Lightblue.jpg |
|captionbar=Lightblue.jpg |
||
|icon= |
|icon=Crystal Clear app gadu.png |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
|content={{मुख्यपृष्ठं - |
|content={{मुख्यपृष्ठं - सुभाषितम्}} |
||
}} |
}} |
||
<!-- -------------------- SMALL 3 PIXEL MIDDLE PADDING ---------------------------------- --> |
<!-- -------------------- SMALL 3 PIXEL MIDDLE PADDING ---------------------------------- --> |
||
पङ्क्तिः ५१: | पङ्क्तिः ५१: | ||
{| |
{| |
||
|} |
|} |
||
⚫ | |||
<!-- -------------------- START OF RIGHT COLUMN, FIRST ROW ------------------------------ --> |
|||
⚫ | |||
{{User:Vibhijain//box template1 |
{{User:Vibhijain//box template1 |
||
|captionbar=Lightblue.jpg |
|captionbar=Lightblue.jpg |
||
|icon= |
|icon=Nuvola_apps_kolourpaint.png |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
|content={{मुख्यपृष्ठं - |
|content={{मुख्यपृष्ठं - ज्ञायते किं भवता ?}} |
||
}} |
}} |
||
|} |
|} |
||
<!-- VIOLET SECTION BEGIN --> |
<!-- VIOLET SECTION BEGIN --> |
||
{| id="violetsection" style="margin:1px 0 0 0; width:100%; background:none;" |
{| id="violetsection" style="margin:1px 0 0 0; width:100%; background:none;" |
१३:४५, २१ नवेम्बर् २०११ इत्यस्य संस्करणं
|
|
भारतीयदर्शनशास्त्रम् दृष्टिभूतस्य पदार्थजातस्य ज्ञानं दर्शनं भवति। भारतवर्षे मानवसभ्यतायाः आदिमयुगे भारतीयैः मनीषिभिः न केवलं मानवीयसमस्यानाम् अपि तु जडजगतः गूढातिगूढानां रहस्यानां प्रकाशनं स्वकीयया क्रान्तप्रज्ञया कृतम्। ते भारतीया मनीषिणः ऋषयो बभूवुः। ते वेदानामपि साक्षाद् दर्शनं कृतवन्तः। अत एव ‘ऋषयो मन्त्रद्रष्टारः’ इत्युच्यते स्म। मन्त्रद्रष्टृणां पुरतो लोकस्य दृष्टिभूतानां बाह्यपदार्थानां विषये ज्ञानस्य प्राप्तिः कथं भवेत् इति जिज्ञासा वर्तते स्म। तेषामन्तःकरणे भौतिकानाम् आध्यात्मिकानाञ्च तत्त्वानां चिन्तनाय पर्याप्तम् अवसरोऽविद्यत। ते मनीषिणो विचारितवन्तः –एषा दृश्यमाणा चराचराणां महती सृष्टिः कथं सञ्जातेति। कोऽस्याः कर्त्ता रचयिता वा ?(अधिकवाचनाय ») |
|
|
| |
|
|
|
|
|